Dne 17. února 2026 proběhl další výjezd studentů Fakulty životního prostředí ČZU do Sokolova. Poprvé také navštívili Krajské inovační centrum Karlovarského kraje, kde se seznámili s regionálními projekty, datovými zdroji a aktivitami spojenými s transformací regionu.

Podcast srozumitelně vysvětluje, jak funguje digitální dvojče krajiny, proč je Karlovarský kraj důležitým územím pro výzkum a jak může umělá inteligence pomoci lépe hospodařit s vodou.

Studie ukazuje, že kombinace umělých neuronových sítí a optimalizace pomocí částicových rojů (PSO) je velmi účinná pro předpověď indexu SPEI, přičemž nejlepší výsledky poskytl algoritmus APartPSO a jako cílová funkce Nash–Sutcliffeova efektivita. Výzkum potvrzuje vhodnost hybridních modelů ANN–PSO pro monitoring sucha a jejich využitelnost i v dalších hydrologických úlohách. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Studie zkoumá změny ve využití a pokryvu krajiny v Teheránu v letech 1990–2020 pomocí satelitních snímků a rámce DPSIR a zjišťuje výrazný úbytek zemědělské a lesní půdy na úkor zastavěných ploch. Hlavními příčinami těchto změn jsou zejména růst populace, urbanizace, migrace z venkova do měst, degradace půdy a klimatické změny, což má důsledky pro plánování a udržitelné hospodaření s krajinou. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Jistota držby půdy prokazatelně snižuje míru přeměny zemědělské půdy na městské využití, jak ukazuje meta-analýza 62 studií zaměřených na typ obhospodařování, právní status, katastrální určení a strukturu vlastnictví. Za nejvýznamnější ochranné faktory se ukazuje vlastnické hospodaření, pozemky s právním titulem, formálně vymezená zemědělská půda a soukromé vlastnictví, které společně výrazně omezují riziko urbanizace zemědělské půdy a poskytují jasná východiska pro tvorbu veřejných politik. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Za podpory starosty města Chodov Patrik Pizinger, jsme se setkali se zástupci ZŠ J. A. Komenského, ZŠ 2 Chodov a 3. základní školy Chodov.

Regenerace krajiny, zmírnění dopadů změny klimatu a vybudování výzkumného centra v Karlovarském kraji v oblasti environmentálních věd. Takové jsou hlavní cíle projektu Chytrá krajina 2030+, který povede Česká zemědělská univerzita.

Farmářské klastry, hojně rozšířené zejména v zemích západní Evropy, představují účinnou formu spolupráce mezi zemědělci, zvláště těmi malými a středně velkými, s velkou škálou přínosů. Ačkoliv v Česku existuje již roky přes sto klastrů v různých odvětvích, první zemědělský klastr a současně i první BIO region vznikly teprve nedávno. Jak se jim daří?

Mezinárodní agrosalon Země živitelka promění ve dnech 21.–26. srpna 2025 jihočeskou metropoli v hlavní město zemědělského sektoru se vším, co si lze představit. Tradice stará 51 let přináší každým rokem nové impulzy odborníkům i laické veřejnosti. Stálé místo zde má Česká zemědělská univerzita v Praze, která i tentokrát nabídne řadu novinek v duchu podtitulu agrosalonu Nová éra. Mimo jiné unikátní interaktivní model simulující možnosti adaptace na klimatickou změnu v městských sídlech. Veletrh Země živitelka je prvním místem, kde bude model modro-zelené infrastruktury představen. Vidět ho můžete od čtvrtka 21. do neděle 24. srpna v expozici ČZU v Pavilonu T2. Nejen o tomto artefaktu jsme hovořili s vědeckou pracovnicí a projektovou manažerkou Fakulty životního prostředí Terezou Hnátkovou.

Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala profesorkou v oboru Agroekologie. Její cílovou skupinou jsou farmáři postižení nedostatkem vody způsobeným dopady klimatických extrémů.

Studenti ČZU na exkurzi na Sokolovsko na vlastní oči poznali krajinu formovanou těžbou i rekultivacemi – od aktivního Dolu Jiří přes vznikající rekreační oblast u jezera Medard až po různorodá města regionu – aby na základě této zkušenosti mohli připravit své návrhy budoucího rozvoje a obnovy krajiny.

Sokolovsko je krajina radikálně přetvořená těžbou, v níž zaniklé vesnice, přeložené vodní toky a nově založené lesy vytvářejí křehký, mnohovrstevnatý prostor, který dnes vyžaduje digitální modelování, hydrologické bilance a citlivé plánování, aby mohl být udržitelně regenerován pro budoucnost.

Karlovarské zemědělství je díky přírodním podmínkám založené hlavně na ekologicky obhospodařovaných loukách a pastvinách, které snižují intenzitu produkce, ale výrazně zvyšují odolnost krajiny vůči suchu a poskytují klíčové ekosystémové služby, čímž se kraj stává lídrem v ekologickém hospodaření v ČR.