Dne 17. února 2026 proběhl další výjezd studentů Fakulty životního prostředí ČZU do Sokolova. Poprvé také navštívili Krajské inovační centrum Karlovarského kraje, kde se seznámili s regionálními projekty, datovými zdroji a aktivitami spojenými s transformací regionu.

Studie ukazuje, že kombinace umělých neuronových sítí a optimalizace pomocí částicových rojů (PSO) je velmi účinná pro předpověď indexu SPEI, přičemž nejlepší výsledky poskytl algoritmus APartPSO a jako cílová funkce Nash–Sutcliffeova efektivita. Výzkum potvrzuje vhodnost hybridních modelů ANN–PSO pro monitoring sucha a jejich využitelnost i v dalších hydrologických úlohách. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Studie zkoumá změny ve využití a pokryvu krajiny v Teheránu v letech 1990–2020 pomocí satelitních snímků a rámce DPSIR a zjišťuje výrazný úbytek zemědělské a lesní půdy na úkor zastavěných ploch. Hlavními příčinami těchto změn jsou zejména růst populace, urbanizace, migrace z venkova do měst, degradace půdy a klimatické změny, což má důsledky pro plánování a udržitelné hospodaření s krajinou. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Jistota držby půdy prokazatelně snižuje míru přeměny zemědělské půdy na městské využití, jak ukazuje meta-analýza 62 studií zaměřených na typ obhospodařování, právní status, katastrální určení a strukturu vlastnictví. Za nejvýznamnější ochranné faktory se ukazuje vlastnické hospodaření, pozemky s právním titulem, formálně vymezená zemědělská půda a soukromé vlastnictví, které společně výrazně omezují riziko urbanizace zemědělské půdy a poskytují jasná východiska pro tvorbu veřejných politik. Článek je originálně publikován v anglickém jazyce.

Regenerace krajiny, zmírnění dopadů změny klimatu a vybudování výzkumného centra v Karlovarském kraji v oblasti environmentálních věd. Takové jsou hlavní cíle projektu Chytrá krajina 2030+, který povede Česká zemědělská univerzita.

Sokolovsko je krajina radikálně přetvořená těžbou, v níž zaniklé vesnice, přeložené vodní toky a nově založené lesy vytvářejí křehký, mnohovrstevnatý prostor, který dnes vyžaduje digitální modelování, hydrologické bilance a citlivé plánování, aby mohl být udržitelně regenerován pro budoucnost.

Karlovarské zemědělství je díky přírodním podmínkám založené hlavně na ekologicky obhospodařovaných loukách a pastvinách, které snižují intenzitu produkce, ale výrazně zvyšují odolnost krajiny vůči suchu a poskytují klíčové ekosystémové služby, čímž se kraj stává lídrem v ekologickém hospodaření v ČR.