Konference AUÚP

Konference AUÚP ve spolupráci s Plzeňským krajem a městem Klatovy, která proběhla ve dnech 16.–17. dubna 2026 v prostorách Městského kulturního střediska v Klatovech, nabídla odborné veřejnosti mimořádně bohatý program zaměřený na aktuální výzvy územního plánování. Hlavními tématy letošního ročníku byly vize, koncepce, regulace a dopady nového stavebního zákona na praxi.

Setkání odborníků z oblasti územního plánování, samospráv, státní správy i akademického sektoru vytvořilo prostor pro sdílení zkušeností, inspiraci i odbornou diskusi nad budoucím směřováním české krajiny a sídel. Velký důraz byl kladen na provázanost strategického plánování s konkrétními nástroji, které mohou přispět k udržitelnému rozvoji regionů.

Pro projekt Chytrá krajina2030+ byly obzvláště přínosné dva odborné příspěvky, které se přímo dotýkaly koncepčního přístupu ke krajině a její regeneraci.

Prvním z nich byla přednáška „Vize a koncepce v Karlovarském kraji“, kterou prezentovala Ing. arch. Jana Kaválková, vedoucí odboru regionálního rozvoje Karlovarského kraje. Příspěvek se zaměřil na tvorbu strategických dokumentů a jejich roli při koordinaci rozvoje území. Zdůrazněno bylo, že kvalitní koncepční přístup je klíčový proefektivní řízení krajiny, a to zejména díky odbornosti a stabilitě pracovních týmů, které se na tvorbě krajských koncepcí podílejí. Na tento přístup navazujei význam jasně formulovaných vizí, které tým motivují a slouží jako opora při rozhodování. Součástí prezentace bylo také představení nejvýznamnějších strategických dokumentů, včetně Plánu spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje (JTF).

Druhým zásadním bodem programu byl příspěvek „Koncepce v územním plánu“,který představila doc. Ing. arch. Veronika Šindlerová, Ph.D., mimo jiné vedoucí projektové skupiny Regenerace krajiny. Tento blok se zaměřil na praktické ukázky tvorby koncepcí v územních plánech a zejména na implementaci základní koncepce rozvoje území do podrobného řešení územního plánu. Představen byl ucelený proces tvorby návrhu koncepcí včetně četných ukázek práce se studenty – od prvotních skic přes postupné grafické rozpracování až po finální podobu koncepcí a jejich propsání do územního plánu. Součástí prezentace byly také ukázky studentských prací,včetně ručně kreslených návrhů, které byly následně porovnávány s výslednými výkresy. Prezentace tak přehledně ilustrovala vývoj tvorby koncepcí a zdůraznila význam skicování i systematického začlenění koncepcí do návrhu územního plánu v průběhu celého procesu jeho vzniku.

Oba příspěvky potvrdily, že budoucnost krajiny stojí na kvalitní spolupráci mezi jednotlivými úrovněmi plánování a na schopnosti promítat dlouhodobé vize do konkrétních kroků. Zazněla také potřeba posilování mezioborového dialogu, zejména mezi ekonomy, projektanty a územními plánovači.

Účast na konferenci byla proprojekt Chytrá krajina 2030+ cennou příležitostí k navázání nových kontaktů, sdílení zkušeností a získání inspirace pro další rozvoj aktivit zaměřených naudržitelnou a odolnou krajinu

‍